Bobo Stenson
Švédsko
Od konce šedesátých let je Bobo Stenson považován za předního moderního
švédského pianistu. Brzy po svém debutu doprovázel řadu amerických
jazzmanů, kteří navštívili Švédsko: Sonny Rollins, Stan Getz, Gary
Burton. Úzce spolupracoval s Donem Cherrym od doby, kdy tento trumpetista
přesídlil do Skandinávie, byl členem orchestru George Russella a hrál
samozřejmě i s důležitými postavami švédského jazzu. Na nahrávkách
firmy ECM se podílel od samého počátku. První nahrávka vyšla v roce
1971 (s Janem Garbarkem, Terje Rypdalem, Arildem Andersenem a Jonem
Christensenem). Další triové album bylo v Evropě první, které se dalo
srovnávat s americkými novými trendy. Stensonův styl byl ovlivněn ranými
trii Chicka Corey a Keitha Jarretta, obsahoval jejich poetičnost
i abstraktnost, přesto zůstával osobitý.
Významná byla Stensonova spolupráce s norským bubeníkem Jonem
Christensenem. V polovině sedmdesátých let měl velký úspěch kvartet
s Janem Garbarkem. Down Beat pokládal Stensonovu hru za "melodicky
uvědomělejší" než McCoy Tynerovu. I v dalších letech byl Stenson vždy
zároveň nositelem dobrých jazzových tradic a zároveň hudebníkem hledícím
do budoucnosti. Od osmdesátých let se Bobo Stenson zaměřil hlavně
na švédské projekty, pracoval se skupinami Rena Rama a Anders Jormin.
Z tohoto období je známé např. album ECM/Japo "Landscapes". V roce 1998
se připojil k obnovenému kvartetu Charlese Lloyda a hrál na čtyřech
Lloydových albech.