Virginia Mukwesha
Zimbabwe
Virginia Mukwesha se narodila do rodiny, v níž se ženy zabývaly hrou
na hudební nástroje, bylinkářstvím, dělaly porodní báby nebo média při
rozličných spiritistických příležitostech od nepaměti. Jinými slovy --
byla to jedna z rodin, které produkovaly pozitivní kulturní energii,
přičemž používaly i různé magické prvky. Virginia Mukwesha se stala
profesionálkou ve dvanácti letech, kdy začala pracovat jako hudebnice a
hrála při různých ceremoniích. Pobývala střídavě na venkově i v hlavním
městě Zimbabwe a tak získala smysl pro rovnováhu mezi tradicí a změnami,
které přináší africká současnost. Je členkou společnosti "Zimbabwe
National Traditional Healers Association", sdružující zimbabwské
léčitele.
Nejprve vystupovala s ručními bubínky ngoma, zpívala a tančila na
venkovských slavnostech pro mládež, zvaných jiti. Později se jiti
proměnily ve volné sdružení bojovníků za svobodu a staly se jedinou
hudební aktivitou uprostřed bojových střetů. Virginia Mukwesha se
zúčastnila mnoha takových slavností jako hlavní zpěvačka, bubenice a
tanečnice, byla však také aktivní jako chimbwido, ženská logistická
podpora bojovníků.
V roce 1980 vystupovala se skupinou své matky, "královnou mbiry ze
Zimbabwe" po celé Africe a byla s ní i na turné po Evropě. S úspěchem
psala příběhy pro dětské čtenáře, v rámci výchovného programu pro
Ministerstvo ženských záležitostí pracovala s venkovskými ženami na
severovýchodě země. Je autorkou scénáře k hudebnímu filmu "Rambisayi -
Music of the Ancestors", na jehož produkci se podílela.
Od roku 1991 vystupuje Virginia Mukwesha v Africe a v Evropě se svou
skupinou i sólově, vede taneční a vokální workshopy, učí hru na mbiru a
zabývá se nadále šířením tradiční kultury mezi mládeží. Zatímco mužské
tradiční písně pojednávají většinou o síle, moci, válce a utrpení,
Virginia zpívá o štěstí a radosti. Její styl bývá nazýván "Mbira
Sunungukai", což znamená "Hudba k osvobození tvého srdce", "Vítej,
jako doma", nebo také "Šťastní lidé".
Vystupovala v londýnské Royal Festival Hall, na mnoha festivalech,
spolupracovala s Oliverem Mutukudzi, Yvonne Verou, Chirikure Chirikure,
Shimmer Chinodyou a dalšími hudebníky. O pódium se dělila s Miriam
Makebou, Angelique Kidjo, Manu Dibangem, Lucky Dubem, Burundi Drummers
a jinými významnými umělci.
Virginia Mukwesha považuje svou práci za službu společnosti, věří, že
hudba a tanec vedou k lepšímu porozumění mezi lidmi. "Musíte nejen umět
hrát na nástroj a zpívat, ale také respektovat funkci hudby v rozvoji
proměňující se společnosti", říká. I když v minulosti byly ženy v Africe
z veřejného života vylučovány, jejich stoupající ekonomická důležitost
vede k samostatnosti i v kulturních strukturách.
Virginia Mukwesha vytvořila vlastní nový styl "jiti", v němž se
originální rytmy venkova s bubny ngoma, ženskými i mužskými hlasy,
systémem odpovídání sboru na hlavní hlas a emotivní nasazení mísí s
marimbou, elektrickými kytarami a dalšími vymoženostmi. Texty se hodně
týkají postavení žen a povzbuzují je k otevřenému citovému vyjadřování.
Virginia Mukwesha je vůbec první umělkyní, která nahrála album
s originálními rytmy jíti. Debutové CD se umístilo jako čtvrté na
evropském žebříčku world music.. Virginia vystupuje se skupinou "Jiti
Dance Express" a "Virginia Mukwesha trio", jelikož je ale tradiční
maridzambira, hudebnice hrající na mbiru, nahrála také speciální album
"Matare", hodinový proud hudby bez zpěvu sloužící k meditaci. Nejnovější
CD "Nzira" obsahuje nové kompozice pro mbiru a v Zimbabwe se stalo hitem.