Irene Schweizer
Švýcarsko
Švýcarská pianistka Irene Schweizer začala hrát jazz s hard bopovou
studentskou kapelou. V šedesátých letech založila své první trio.
V dalších letech jí učarovala improvizace, inspiroval ji zejména Ornette
Coleman. Nahrávala s Pierrem Favrem a jeho skupinou, vydala vlastní
album, spolupracovala s Rudigerem Carlem, Louisem Moholo, Baby Sommerem
a Manfredem Schoofem. V roce 1978 se připojila k právě vzniklé skupině
Feminist Improvising Group, v roce 1983 to byla European Women's
Improvising Group.
Často hrávala v duech s bubeníky (Bennink, Andrew Cyrille, Piette Favre,
Louis Moholo, Mani Neumeier a další), pracovala v triu Les Diabolique
a také sólově. Její pojetí volnosti neobsahuje nic brutálního, bližší je
jí lyričnost výrazu a spontaneita. Posledním sólové album "Many and One
Direction" (Intakt) je toho dokladem. V některých místech připomíná Erica
Satieho, není však tak křehká, její srdce patří jazzu. Pro švýcarskou
společnost Intakt nahrála řadu alb, podílí se na organizaci festivalu
improvizované hudby Taktlos (Švýcarsko). Spolupracovala mimo jiné také
s London Jazz Composers Orchestr.